Nová pravidla EU pro čištění odpadních vod by mohla vyhnat ceny běžných léků až na sedminásobek. V podcastu EU Perspectives před tím varoval Adrian van den Hoven, generální ředitel organizace Medicines for Europe, společně s europoslancem Ondřejem Knotkem (Patrioti pro Evropu). Hrozba pro dodávky léků podle něj zastiňuje i válečný konflikt na Blízkém východě.

Van den Hoven se vyjádřil zcela jednoznačně: „Toto je největší hrozba pro náš sektor. Větší než válka v Íránu. Větší než cokoli jiného. Je to ta největší hrozba,“ uvedl. Problémem podle něj není samotný princip „znečišťovatel platí“, ale způsob, jakým Evropská komise (EK) vypočítala náklady.

Revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod vstoupila v platnost 1. ledna 2025. Zavádí systém rozšířené odpovědnosti, kdy výrobci mikroznečišťujících látek musí přispívat na náklady spojené s čištěním. EK označila za hlavní odpovědné subjekty farmaceutický a kosmetický průmysl. Ty nyní čelí povinnosti hradit nejméně 80 % nákladů na kvartérní čištění (dočišťování), které zahrnuje odpadní vody z domácností i nemocnic.

Rozporuplná čísla

V údajích hlášených průmyslovými subjekty, členskými státy a EK existují obrovské nesrovnalosti, v některých případech až desetinásobné. Experti proto zpochybňují přesnost posouzení dopadů, pokud jde o toxickou zátěž v městských odpadních vodách. Členové Evropského parlamentu už vyzvali k pozastavení legislativy, takzvanému zastavení hodin (stop the clock).

„V první řadě je důležité zdůraznit, že se nejedná o odpadní vody z našich výrobních závodů – ty se čistit musí. Jde o to, že když užijete lék, část ho v těle zmetabolizuje a zmizí, ale část odchází do kanalizace. A právě o tuto druhou část ve směrnici jde,“ vysvětlil van den Hoven.

K tématu:

EK vypočítává částku, kterou by měl sektor platit, na základě objemu prodaných léků, z nichž zhruba 70 % tvoří generika. „Komise tvrdí, že náklady na toto čištění činí přibližně 1,5 miliardy eur ročně. Německo uvádí, že pro Evropu je to asi 5 miliard eur ročně. Nizozemsko říká také 5 miliard!“ upozornil van den Hoven.

Přenesení nákladů na pacienty

Jako příklad uvedl metformin, běžně užívaný lék na cukrovku. Jeho cena by prý mohla vzrůst ze 3–7 eur na 27–49 eur za balení. „To je cena za měsíční léčbu. Zaplatí tuto navýšenou cenu zdravotní systém? Nebo to bude pacient?“ ptá se. Varoval také před možným uzavíráním výrobních závodů, pokud nebudou schopny unést dodatečné náklady na čištění vod.

Přesto van den Hoven zůstává optimistický: „Je to něco, co můžeme vyřešit s Evropským parlamentem, Evropskou komisí i dalšími zúčastněnými stranami, a velmi o to stojíme. Ono ‚zastavení hodin‘ je důležité, protože dává EK, farmaceutickému průmyslu a vodárenství čas se těmito vědeckými otázkami zabývat. Chyby se stávají, ale pak je musíte napravit. Poplatky bychom měli začít platit na konci roku 2028. Výrobu na rok 2028 přitom plánujeme už nyní.“ (Několik dní po natočení podcastu podala Medicines for Europe žalobu k Evropskému soudnímu dvoru, pozn. red.)

Rizika v dodavatelském řetězci

Van den Hoven nabídl i mírné uklidnění. Podle něj v současné době „nedochází k bezprostředním výpadkům kvůli logistickým komplikacím“ způsobeným válkou v Íránu. Upozornil však, že mnoho chemických a plastových komponentů, jako jsou blistry a lahvičky, se stále dovážejí z celého světa, převážně z Asie.

„V Evropě stále vyrábíme asi 60–70 % léků, ale produkujeme pouze kolem 35–40 % aktivních farmaceutických látek. Nevyrábíme v Evropě všechno a pravděpodobně ani nemůžeme, ale z období covidu jsme se hodně naučili, jak se vypořádat s narušením logistiky,“ dodal Van den Hoven.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.

Zdravotnický deník

Message History

Delivery option(s)