Pořád dokola opakujeme: když chcete hubnout a být fresh, potřebujete bílkoviny. A chcete-li mít stabilně dost energie a po čtyřicítce pod kontrolou také hormony, nebude stačit hledat je v rostlinných zdrojích. Poslední vědecká zjištění jednoznačně potvrzují, že bude potřeba zaměřit se na maso. A my vás v tom jako vždycky podpoříme!

Bez bílkovin nejsou svaly, stabilní energie ani kondice během stárnutí. Měly by být alfou a omegou každého Denního talíře, ale my je ke své vlastní smůle šidíme prakticky celý život. Právě proto jsou také první věcí, na kterou se zaměřujeme a snažíme se ji doplnit ve chvíli, kdy chceme hubnout, zklidnit chutě a začít se ve vlastním těle cítit dobře.

→→→ Přečíst si k tomu můžete na blogu i článek Proteiny jako must have základ jídelníčku. Víte o nich dost? nebo Kolik bílkovin vlastně potřebujete? + tipy, jak je přidat do jídelníčku.

Poslední studie přitom jasně ukazují, že je důležité počítat v tomto ohledu právě s masem. A i když milujeme bílkoviny rostlinné a jejich stravitelnost a dál si je budeme hýčkat v jídelníčcích, maso se stává v roce 2026 bílkovinou číslo 1! A nejvíc právě pro nás, ženy (40+), které chceme hubnout, držet v klidu hladiny hormonů a eliminovat nežádoucí projevy obvykle přicházející s (peri)menopauzou. Zajímá vás proč?

Co to ty bílkoviny vůbec jsou?

Bílkoviny nejsou jeden typ látky, ale řetězce aminokyselin, které mají v těle konkrétní funkce a spouštějí konkrétní procesy. Uvnitř každého z nás jich pracuje zhruba dvacet, z toho devět je tzv. esenciálních – tedy takových, které si neumíme vytvořit sami a musíme je pravidelně přijímat ze stravy. Každá z nich má přitom svoji roli a žádná není „navíc“. Například:

Lysin je zásadní pro tvorbu kolagenu, tedy pro pevnost kůže, vazů i kostí, a zároveň podporuje imunitní systém.
Methionin se podílí na detoxikačních procesech v játrech a metabolismu tuků.
Tryptofan je výchozí látkou pro serotonin a melatonin, takže ovlivňuje náladu, spánek i schopnost zvládat stres.

Z aminokyselin se pak dále tvoří:

enzymy, které řídí tisíce biochemických reakcí,
hormony, které ovlivňují hlad, sytost i ukládání tuku,
i struktury, které drží celé tělo pohromadě, tedy především kolagen (tvoří základ pojivových tkání), elastin (dává tkáním pružnost, umožňuje, aby se kůže nebo cévy natahovaly a vracely zpět) a keratin (tvoří vlasy, nehty a podílí se na kvalitě pokožky).

Rozdíl je v aminokyselinách

Jinými slovy, bez dostatečného a kvalitního příjmu aminokyselin (tzn. bílkovin) tělo nemá z čeho stavět ani podle čeho fungovat. A právě tady se dostáváme k zásadnímu rozdílu mezi rostlinnými a živočišnými bílkovinami.

ROSTLINNÉ BÍLKOVINY určitě mají svoje pevné místo v jídelníčku a z hlediska celkového zdraví jsou nesmírně cenné. Přinášejí vlákninu, podporují mikrobiom, jsou – jak už jsme řekli – lehčí na trávení a dobře dostupné. Jenže ve chvíli, kdy se na ně podíváme čistě optikou aminokyselin, tedy toho, co z nich tělo skutečně získá, ukáže se pár překážek.

Většina rostlinných zdrojů totiž neobsahuje všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství a ve správném poměru. Některé aminokyseliny v nich chybí úplně, jiné jsou zastoupené minimálně. Typicky obiloviny mají málo lysinu, luštěniny naopak methioninu. A když se snažíte nasytit tělo bílkovinami jen skrze rostlinné zdroje, je to tím pádem pracnější.

V praxi to znamená větší nároky na plánování jídel i jejich složení, musíte vědět, které aminokyseliny jsou kde a umět je kombinovat. Což je natolik obtížné, že mnozí vegetariáni bílkoviny pokrýt nedokážou a pro větší sytost jedí hodně sacharidů (tedy přibírají).

Jednoduché to není ani se vstřebáváním přítomných aminokyselin. Rostlinné zdroje totiž obsahují přirozeně látky, jako jsou fytáty, lektiny nebo tzv. inhibitory trávicích enzymů, které mohou snižovat účinnost trávení a využitelnost bílkovin. Zároveň jsou bílkoviny „uzavřené“ v buněčných strukturách spolu s vlákninou, kterou sice ocení mikrobiom, ale která zároveň zpomaluje tempo, s jakým se tělo k obsaženým bílkovinám dostane.

Proto je výsledkem nutně také nižší sytivost a riziko, že přijde hlad, únava a chutě. A znovu to nepopulární přibírání.

ŽIVOČIŠNÉ BÍLKOVINY v těle fungují jinak už proto, že obsahují všechny esenciální aminokyseliny v takovém poměru, jaký tělo skutečně potřebuje.

Vaječná bílkovina má jednu z nejvyšších biologických hodnot vůbec, což znamená, že tělo ji dokáže využít téměř bezezbytku. Obsahuje celé spektrum esenciálních aminokyselin ve velmi dobře vyváženém poměru a zároveň je skvěle stravitelná. V praxi to znamená, že i relativně malé množství vajec dokáže tělu dodat dostatek aminokyselin pro regeneraci, tvorbu enzymů i hormonů.

→→→ My o nich podrobněji píšeme v článku Vejce = superpotravina pro zdraví i hubnutí

Mléčné výrobky, rozumějte kvalitní tvarohy, sýry jako cottage, mozzarella, parmazán…, jsou dalším důležitým zdrojem. Obsahují plnohodnotné bílkoviny, především kasein a syrovátku, které se liší rychlostí trávení i tím, jak působí v těle. Syrovátková bílkovina se vstřebává rychle a poskytuje rychlý přísun aminokyselin, zatímco kasein se tráví pomaleji a zajišťuje jejich postupné uvolňování. (Mléko z důvodu velmi nízkého obsahu bílkovin mezi jejich zdroje nezařazujeme.)

A dostáváme se konečně k masu!

K hutnému zdroji kompletních aminokyselin, k surovině, která vám může změnit hubnutí i (peri)menopauzu tak, že nestihnete žasnout…

6 zásadních důvodů, proč zařazujeme víc masa. A vy byste měli taky!

1. MASO JE KONCENTROVANÝ BALÍK ŽIVIN

Hodným oceněním jsou na mase právě obsažené bílkoviny. Ve vysoké koncentraci (jen si zkuste porovnat obsah bílkovin mezi 100 g tofu a 100 g hovězího, protože hovězí jich má dvojnásobek!) i kvalitě. Ale to není zdaleka všechno.

Dalším bonusem jsou mikronutrienty:

Maso obsahuje železo ve formě tzv. hemového železa, které se vstřebává násobně lépe než rostlinné zdroje a je pak klíčové pro přenos kyslíku, tvorbu energie v buňkách i funkci mozku.

Zajímavý je zinek, který se v těle podílí na normálním stavu imunity, průběhu hojení, ale i hormonální regulaci.

A pak jsou tu vitaminy skupiny B, zejména B₁₂, B₆ nebo niacin, které pomáhají přeměňovat živiny na energii, podporují normální stav nervového systému a ovlivňují i psychiku.

Do toho všeho přidejte ještě tzv. biologickou dostupnost. Tělo totiž z masa získává živiny, které umí skutečně využít. Nemusí překonávat bariéry, rozkládat složité struktury ani řešit, jestli mu něco nechybí v nějakých kombinacích. Tedy to, co sníte, má vysokou šanci se opravdu proměnit v to, co tělo potřebuje.

2. MASO SPOLEHLIVĚ ZASYTÍ

Sytost je moment, kdy tělo přestane řešit jídlo. Kdy nejste přehnaně plní, ale ani už nemáte potřebu si „ještě něco dát“. Nemyslíte na sladké, na další jídlo. Prostě je ticho.

Takovou sytost řídí mimo jiné hormony ghrelin (hormon hladu) a leptin (hormon sytosti). Dostatek kvalitních bílkovin z masa pomáhá ghrelin tlumit a zároveň podporuje signál sytosti. Zpomalí trávení, stabilizuje hladinu krevního cukru a dodá tělu vysoké množství dobře vstřebatelných bílkovin, tedy aminokyselin, v jedné porci.

Tělo pak ví, že má všechno, co potřebuje. Ghrelin klesá, leptin hlásí pocit sytosti. A vy se netrápíte chutěmi, nájezdy na ledničku nebo nutkáním se „dojídat“. Aniž byste na to potřebovali pevnou vůli. Protože ve skutečnosti stačí po...

restarthubnuti

Message History

Delivery option(s)